Zámek Velké Losiny


Nacházíte se:
Vzácně zachované interiéry zámku pamatují inkviziční procesy s údajnými čarodějnicemi v 17. století.

Zámek Velké Losiny postavil v poslední čtvrtině 16. století Jan mladší ze Žerotína. Ten se také zasloužil o rozvoj zdejších lázní, v Losinách postavil luteránský kostel a nejspíš to byl on, kdo založil dodnes fungující ruční papírnu. Z doby Jana mladšího se na zámku dochovala především podstatná část interiéru velké jídelny, kde stojí nejstarší kachlová kamna na Moravě (1585), která Jan postavil pro svou manželku Andělínu Ryšánku z Modřic. V místnosti jsou rovněž původní parkety a malovaný strop vytvářející iluzi hvězdného nebe. Celek doplňují vyřezávané postříbřené lustry ze severní Itálie. Bez zajímavosti není ani stupňový příborník, ojedinělý nábytkový kousek, určený k prezentaci zlatého a stříbrného nádobí. Mezi nejstarší část mobiliáře patří též knihovní skříně a vlastní knihovna, založená Janovým bratrem Bernardem na sklonku 16. století.

V průběhu 17. století se losinskému panství vyhnuly události třicetileté války, díky čemuž se zámek dochoval ve své autentické podobě, včetně části mobiliáře. Vskutku unikátní je zámecká kolekce kožených a textilních tapet, doplněná několika gobelíny. Svým významem přesahuje hranice České republiky. Dalším hodnotným souborem je rodová portrétní galerie Žerotínů. Za zmínku stojí i dvousedadlová nosítka z konce 17. století, nejstarší svého druhu, nebo honosné barokní sáně.

Na počátku 19. století Žerotínové museli zadlužené panství se zámkem prodat Liechtensteinům. Ti následně upravili část tzv. nízkého zámku ve stylu biedermeieru a zámecký park získal svou současnou podobu. Po požáru nízkého zámku roku 1911, zde byla instalována elektřina a důmyslný vodovod kombinovaný s hasicím zařízením. V roce 1945 byl zámek Liechtensteinům zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

Zámek Velké Losiny patří mezi přední ukázky bydlení a architektury pozdní renesance nejen v České republice, ale i v Evropě.

Velkolosinské panství je rovněž známé tzv. inkvizičními procesy, během kterých bylo v letech 1678 - 1692 za údajné čarodějnictví a spojení s ďáblem upáleno na hranici 56 lidí. Tehdejší působení inkvizitora Heinricha Franze Bobliga von Edelstadt popisuje román Jana Kaplického a film Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice.

Provozní doba

Duben a říjen: (jen o víkendech a svátcích) 9.00 – 16.00 hod
Květen a červen: (denně mimo pondělí) 9.00 – 17.00 hod
Červenec a srpen: (denně mimo pondělí) 9.00 – 18.00 hod
Září: (denně mimo pondělí) 9.00 – 16.00 hod

Vstupné

Renesanční zámek
plné: 100,-
snížené: 70,-
rodinné: 270,-

Barokní křídlo
plné: 60,-
snížené: 40,-
rodinné: 160,-

Ostatní aktivity

prohlídka, průvodcovství, stálá expozice, výstava